Pro fajnšmekry jsme sem museli přidat i článek, který se zabývá spánkem mnohem hlouběji.

Řízení spánku a jeho fáze

Spánek je cyklický proces, během kterého se střídají různé hloubky spánku. Rozlišujeme dva hlavní typy spánku, které společně tvoří spánkové cykly: REM a NON-REM.

REM spánek

REM (rapid eye movement) spánek se vyznačuje rychlými pohyby očí, ztrátou svalového napětí a zvýšenou mozkovou aktivitou. Během této fáze se nám zdají sny a mozek je téměř tak aktivní jako při bdělém stavu.

NON-REM spánek

NON-REM spánek, označovaný také jako pomalovlnný spánek, se dělí na několik stupňů hloubky. V této fázi dochází k postupnému snížení bdělosti, srdeční frekvence a dechové frekvence. NON-REM spánek je klíčový pro fyzickou obnovu těla a regeneraci.

Spánkové cykly

Jeden spánkový cyklus trvá přibližně 90 minut a u mladých, zdravých lidí se během noci opakuje 4-6krát. Každý cyklus se skládá z několika fází NON-REM spánku a jedné fáze REM spánku. Mezi jednotlivými cykly může dojít i ke krátkým úsekům bdělosti, které si však většinou nepamatujeme.

Zdravý dospělý člověk stráví v noci zhruba 74 % času v NON-REM spánku, 25 % v REM spánku a méně než 1 % bděním.

Cirkadiánní rytmus a melatonin

Spánek je řízen také cirkadiánním rytmem, který je ovlivňován produkcí melatoninu, hormonu „tmy“. Melatonin se začne vylučovat v závislosti na osvětlení, s vrcholem produkce kolem půlnoci. Vystavení modrému světlu, například z obrazovek, však může potlačit jeho sekreci a narušit spánek.

Homeostatický mechanismus

Dalším důležitým faktorem je homeostatický mechanismus. Během bdělosti se v těle hromadí „spánkový tlak“ díky chemické látce adenosinu. Jeho koncentrace roste během dne a klesá během spánku, což nás nutí jít spát. Kofein tento mechanismus narušuje tím, že se váže na adenosinové receptory a blokuje jejich účinek.

Neurotransmitery a spánek

Spánek ovlivňují také neurotransmitery, které jsou chemickými látkami, jimiž si mozek předává informace.

Budivé neurotransmitery

• Acetylcholin
• Katecholaminy (adrenalin, noradrenalin, dopamin)
• Histamin
• Glutamát

 

Tyto neurotransmitery podporují bdělost a stimulaci organismu.

 

Tlumivé neurotransmitery

• GABA (kyselina γ-aminomáselná): Blokuje aktivační systém retikulární formace a je klíčová pro zahájení a udržení NON-REM spánku.
• Serotonin: Kromě ovlivnění spánku je významný i pro náladu, sexuální chování a vnímání bolesti. Z něj se syntetizuje melatonin.
• Glycin: Inhibiční mediátor v míše, který vyvolává přímou postsynaptickou inhibici.

 

Spánek je komplexní proces, který je nezbytný pro naše zdraví a pohodu. Správné porozumění jeho cyklům, fázím a regulaci může vést k lepší kvalitě spánku a tím i celkového života. Nepodceňujte důležitost spánku a snažte se o jeho kvalitní a dostatečný průběh.

 

Zdroje:

1. PLHÁKOVÁ, Alena, 2013. Spánek a snění: vědecké poznatky a jejich psychoterapeutické využití. Portál. ISBN 978-80-262-0365-0
2. PRUSIŃSKI, Antoni a Karel ŠONKA, 1993. Nespavost a jiné poruchy spánku. Praha: Maxdorf. ISBN 80-85800-01-2. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:b1eee790-b1c3-11e3- 87a3-001018b5eb5c 
3. TROJAN, Stanislav, 2003. Lékařská fyziologie. Praha: Grada, p. [4]. ISBN 80-247-0512-5. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:8aa8e6d0-5ff5-11e6-95c7- 005056825209
4. NOVÁK, Vilém; KUNČÍKOVÁ, Marie. Nadměrná denní spavost a její léčba. Neurologie pro praxi, 2011, 12.2: 114-119. Dostupné z: https://www.solen.cz/pdfs/neu/2011/02/10.pdf
5. ROKYTA, Richard, 2000. Fyziologie pro bakalářská studia v medicíně, přírodovědných a tělovýchovných oborech. Praha: ISV, s. 339. ISBN 80-85866-45-5. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:fa48c210-2d98-11e6-a344- 5ef3fc9ae867