Kolik spánku potřebujeme ke zdraví a životu plného energie?

Pro začátek se na to podívejme z pohledu kvantity. Tedy kolik hodin je potřeba pro to, aby jsme se dobře vyspali. Bohužel se zde také nedá říci jednoznačná odpověď a to ani u jednotlivých věkových skupin. Každý jsme trošku jiný a každému vyhovuje trošku něco jiného. Obecně potřebují nejvíce spánku děti, zejména ty nejmenší (novorozenec až 17 hodin!). 

U dospělých se pohybujeme ve známém rozemí 7-9 hodin a se stářím potřeba spánku mírně klesá na 7-8 hodin. Přesný přehled [1] najdete v tabulce pod odstavcem.

Uvedené rozmezí jsou orientační a jsou zaměřena pro zdravého jedince. Samozřejmě každý jsme jiný a každému vyhovuje trošku něco jiného. Je proto potřeba brát tato doporučení orientačně a zvážit například celkové zdraví, práci nebo pohybovou aktivitu. 

Jen velice malému procentu populace však stačí 6 hodin spánku. Ve většině případů, tak dochází k dlouhodobé spánkové deprivaci. Na tom se shoduje mnoho odborníků z americké akademie spánkové medicíny (AASM) a společnosti pro výzkum spánku (SRS) a tvrdí, že spánek kratší než 7 hodin je spojen s následky spánkové deprivace. Delší spánek než 9 hodin může být však také kontraproduktivní. V některých případech (spánkový dluh, nemoc) je však v pořádku spát i déle než 9 hodin [2].

V souvislosti s dobou spánku je důležitá také kvalita spánku. V této souvislosti lze zmínit pojem spánková efektivita – doba, kterou skutečně spíte/dobou, kterou strávíte v posteli. Spánková efektivita by měla být minimálně 85 %. Pokud nemůžete dlouho usnout, často se probouzíte během noci a nebo brzy ráno, zkuste se zaměřit na pravidla spánkové hygieny a podpořit spánek přírodou. Pro osvěžující spánek je důležitá jak kvantita, tak kvalita.

Největším problémem je, pokud si na nedostatek spánku či na jeho špatnou kvalitu zvyknete. Váš snížený výkon/pozornost se stává vaším normálním stavem a navíc nejste schopni ani zhodnotit, že jste skutečně unavení. Je to jakoby člověk v baru vypil více než je “zdrávo” a řekl: cítím se dobře, jedu domů autem. Přirovnání k alkoholu a řízení považujeme za trefné protože únava má na svědomí dokonce více autonehod než užití alkoholu a drog za volantem. Ospalost může vést k pomalejším reakcím, ale také mikrospánku, kdy člověk nereaguje vůbec. Na závěr vkládám graf, který byl vytvořen na základě dat z nadace AAA z Washingtonu D. C., která sledovala více než 7000 řidičů po dobu dvou let a lze na něm vidět následky řízení v ospalosti. Akutní spánková deprivace (4 a méně hodin spánku) zvyšovala riziko autonehody 11x až 12x! [3,4]