Chcete být zdraví a spokojení? Začněte s kvalitním spánkem!

Toužíte po pevné postavě, zdravém těle, silné imunitě a atraktivním vzhledu? Chcete posílit paměť, zlepšit pozornost a myšlení? Řešení je jednoduché: dobře se vyspěte.

Spánek je jednou z nejdůležitějších lidských potřeb, předčí dokonce i potřebu jídla. Je to fascinující a stále záhadný jev, který má nesmírný vliv na náš bdělý stav. Přestože je jeho význam často opomíjen ve veřejných médiích a školách, věda i moudrost našich matek potvrzují, že kvalitní spánek je základem zdraví a pohody.

Problém současné doby

Bohužel, globální trendy ukazují, že lidé spí méně. Když do Googlu napíšete „Proč jsem“, jedna z prvních nabídek je „pořád unavený/á“. Statistiky Sleep Foundation ukazují, že nespavost postihuje 10–30 % populace, v některých studiích dokonce až 50–60 %. Tento problém je výraznější u starších lidí nad 65 let (30–48 %) a žen, u nichž je riziko nespavosti o 40 % vyšší než u mužů.

Důsledky nedostatečného spánku

Mnoho lidí si zvyklo probouzet se unavení, aniž by si uvědomovali závažné následky nedostatečného spánku. Lidský druh je jediný, který se dobrovolně připravuje o spánek, čímž si narušuje zdraví, náladu a sociální život. Každý orgán a proces v těle je ovlivněn spánkem.

Krátké shrnutí negativních dopadů nedostatečného spánku:

• Zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění (nejčastější příčina úmrtí v ČR)
• Vyšší riziko rakoviny
• Výkyvy krevního cukru a vznik diabetu
• Psychiatrické poruchy (deprese, úzkosti)
• Zvýšený hlad a ztráta svalů při redukční dietě
• Zhoršená paměť, pozornost a reakce
• Horší fyzický a sportovní výkon
• Oslabená imunita
• Hormonální nerovnováha

Změňte svůj život díky spánku

Zaměřte se na svůj spánek a můžete doslova změnit svůj život. Spánek tvoří třetinu našeho života a jeho kvalita ovlivňuje zbývající dvě třetiny. Zlepšení spánku může zjednodušit mnoho problémů a zlepšit kvalitu vašeho života.

Nepodceňujte důležitost spánku a začněte si užívat jeho blahodárné účinky.

Zdroje:

1. 1. https://www.sleepfoundation.org/how-sleep-works/sleep-facts-statistics 
   2. Bhaskar, S., Hemavathy, D., & Prasad, S. (2016). Prevalence of chronic insomnia in adult patients and its correlation with medical comorbidities. Journal of family medicine and primary care, 5(4), 780–784.https://doi.org/10.4103/2249-4863.201153
   3. Patel, D., Steinberg, J., & Patel, P. (2018). Insomnia in the Elderly: A Review. Journal of clinical sleep medicine : JCSM : official publication of the American Academy of Sleep Medicine, 14(6), 1017–1024.https://doi.org/10.5664/jcsm.7172
   4. Mong, J. A., & Cusmano, D. M. (2016). Sex differences in sleep: impact of biological sex and sex steroids. Philosophical transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological sciences, 371(1688), 20150110.https://doi.org/10.1098/rstb.2015.0110
   5. Nugent CN, Black LI. (2016). Sleep duration, quality of sleep, and use of sleep medication, by sex and family type, 2013–2014. NCHS data brief, no 230. Hyattsville, MD: National Center for Health Statistics. Retrieved October 22, 2020 from.https://www.cdc.gov/nchs/data/databriefs/db230.pdf.
   6. U.S. Centers for Disease Control and Prevention (CDC). (2020, April 24). QuickStats: Percentage of Currently Employed Adults Aged ≥18 Years Who Reported an Average of ≤6 Hours of Sleep per 24-Hour Period, by Employment Category — National Health Interview Survey, United States, 2008–2009 and 2017–2018. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2020;69:504.https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/69/wr/mm6916a5.htm?s_cid=mm6916a5_w
   7. Wheaton AG, Jones SE, Cooper AC, Croft JB. (2018, January 26). Short Sleep Duration Among Middle School and High School Students — United States, 2015. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2018;67:85–90.https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/67/wr/mm6703a1.htm?s_cid=mm6703a1_w 
   8. Grandner, M. A., Alfonso-Miller, P., Fernandez-Mendoza, J., Shetty, S., Shenoy, S., & Combs, D. (2016). Sleep: important considerations for the prevention of cardiovascular disease. Current opinion in cardiology, 31(5), 551–565.https://doi.org/10.1097/HCO.0000000000000324
   9. Spiegel, K., Tasali, E., Leproult, R., & Van Cauter, E. (2009). Effects of poor and short sleep on glucose metabolism and obesity risk. Nature reviews. Endocrinology, 5(5), 253–261. https://doi.org/10.1038/nrendo.2009.23
   10. Greer, S. M., Goldstein, A. N., & Walker, M. P. (2013). The impact of sleep deprivation on food desire in the human brain. Nature communications, 4, 2259. https://doi.org/10.1038/ncomms3259
   11. Besedovsky, L., Lange, T., & Born, J. (2012). Sleep and immune function. Pflugers Archiv : European journal of physiology, 463(1), 121–137.https://doi.org/10.1007/s00424-011-1044-0
   12. Kim, T. W., Jeong, J. H., & Hong, S. C. (2015). The impact of sleep and circadian disturbance on hormones and metabolism. International journal of endocrinology, 2015, 591729.https://doi.org/10.1155/2015/591729